Husova Kazatelna
Krajina v okolí středočeských Petrovic je charakteristická velikými žulovými balvany (či přesněji amfibolicko-biotitickým granodioritem typu Čertovo břemeno, který je součástí středočeského plutonického komplexu) doslova „rozesetými“ po loukách i skrytých v lesním šeru. Snad největší koncentrací těchto útvarů se může pochlubit 509 metrů vysoké návrší nad Žemličkovou Lhotou. Dominuje mu mohutný balvan či skalní blok zvaný Husova kazatelna, známý též jako Kačena či Čertova kazatelna. Husova kazatelna je obecně považovaná za největší viklan v Česku (někdy tak bývá označován také Kadovský viklan). Coby viklany se označují zpravidla oblé bloky či balvany, spočívající na svém podkladu jen velmi malou plochou, které lze zpravidla větší či menší silou rozviklat. Na našem území je většina viklanů žulových. Žuly jsou totiž typické svým žokovitým tvarem, daným dlouhodobými geologickými procesy. Žula se řadí mezi vyvřelé horniny, které vznikaly tuhnutím magmatu v hloubkách zemské kůry. Hornina pak byla při horotvorných procesech rozrušena systémem na sebe kolmých puklin, podél kterých zatékala pod zemský povrch voda. Docházelo tak k milióny let trvajícímu hloubkovému zvětrávání, kterému zvládla čelit jen odolná jádra jednotlivých balvanů. Ty se pak horotvornými pochody či odnosem méně odolných nadložních hornin dostaly na zemský povrch.
Balvan je dva metry vysoký, tři metry dlouhý a až 1,8 metru široký. Ve svrchní části má mísovitou prohlubeň o průměru okolo 80 centimetrů a hloubce přes půl metru.
Svým specifickým tvarem i polohou takřka na vrcholu kopce jitřil kámen fantazie. Milovníci záhad jej považovali (a mnozí stále i považují) za místo pohanských obřadů, s obětní miskou na své horní ploše. Čistě přírodní původ této prohlubně je však vědecky prokázán. Na vzniku těchto oválných či kruhových prohlubní se kromě vody podílí též řasy a lišejníky.
Citlivější lidé prý mohou u kamene vnímat negativní pocity (dle jiných záhadologů však kámen vyzařuje energii kladnou – tak si vyberte).
Viklan poprvé popsal v polovině 19. století Jan Pudil, lobkovický stavební rada. Ten v kamenu viděl, jak bylo v té době „módou“, místo pohanského obětiště. Přes veškerou snahu se mu však nepodařilo nalézt žádnou pověst, která by tuto jeho domněnku potvrzovala.
K viklanu se však vztahuje několik pověstí, dávajících jej do spojení s mistrem Janem Husem. Ten byl znám prováděním obřadů pod širým nebem. Při svém pobytu na nedalekém hradě Zvěřinci (vzdáleném zhruba 8 kilometrů) prý do těchto míst nejednou zavítal. A jednou zde měl kázat lidu z okolních vesnic, stojíc na vrcholu balvanu. Odtud tedy onen název Husova kazatelna. Z pramenů víme, že Hus na Zvěřinci skutečně v roce 1413 pobýval. O tom, zda kázal na „Husově kazatelně“ však listiny mlčí. Míst, nesoucích údajnost s Janem Husem, nalezneme v kraji víc. Třeba ve vesničce Úklid (mezi Sedlčany a Prčicí) nalezneme Husovu lípu. Petrovičtí jezuité balvan později posměšně překřtili na Čertovu kazatelnu.
Po roce 1900 zakoupil pozemek pod viklanem František Bobek Sedličanský, učitel a velký obdivovatel Jana Husa. Nechal tehdy okolo balvanu zbudovat plot s dvířky opatřenými zámkem a klíč předal při zvláštní slavnosti starostovi sousední Žemličkovy Lhoty. U hlavní cesty pak umístil směrovku, aby lidé památku snáze našli. Setkal se však s nepochopením a posměchem. Oplocení i cedulku zničili vandalové, učiteli se místní lidé vysmívali a dokonce po něm někteří házeli kamením. Nakonec péči o viklan vzdal a z kraje se raději odstěhoval.
Na řídkým lesem porostlém návrší nalezneme řadu dalších balvanů, z nichž jsou některé pojmenované (pecen chleba, zkamenělá žába, hřib). Nejcennější část území o rozloze 9,07 ha je od roku 1977 chráněna coby přírodní památka.
Turistické možnosti:
poblíže vrcholu se nachází rozcestí červené a modré turistické značky.
Prochází tudy také naučná stezka Petrovicko (červené místní značení, panel naučné stezky se nachází při silnici)
Dopravní spojení:
nejbližší autobusová zastávka: Petrovice, Žemličkova Lhota, rozc. 0.3 (regionální autobusy Sedlčany – Petrovice, dálkové autobusy Praha – Milevsko) – od kazatelny cca 0,5 km
Nejbližší železniční stanice/zastávka: Sedlčany (11 km)
parkování: odpočívadlo při hlavní silnici Sedlčany - Petrovice (omezená kapacita), případně v Žemličkově Lhotě
