HEŘMÁNKOVICE
Vesnice Heřmánkovice se rozkládá pod hřebenem Javořích hor v údolí Heřmánkovického potoka. Obec je to poměrně dlouhá - táhne se až téměř od Stěnavy vzhůru proti proudu potoka po více jak čtyři kilometry, výškový rozdíl mezi spodním a horním okrajem obce je okolo 80 metrů. Heřmánkovice mají specifickou urbanistickou strukturu – většina statků se nachází vysoko nad potokem, až za prudkými srázy údolí. Na ně pak navazují rovinatější zemědělské pozemky.
Obec vznikla v souvislosti s benediktinskou kolonizací Broumovska. První písemná zmínka o Heřmánkovicích pochází z roku 1353, historie obce je však o něco starší. Někteří soudí, že byly založeny někdy kolem roku 1256, kdy byla založena řada obcí v blízkém okolí (např. Hynčice a Velká Ves ale také třeba Martínkovice či Božanov). Broumovské klášterní panství bylo v té době pod správou opata Martina.
A název obce? Ne, nepochází od oné léčivé byliny, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tak jako u drtivé většiny pojmenování sídel na Broumovsku (ale i jinde), i zde bylo užito jména lokátora, tedy jistého Herrmanna (Heřmana). Obec je prvně vzpomínána jako Herrmannvilla, postupem času se pak název měnil a různě komolil přes Hermansdorf až na Hermsdorf. Z německého názvu obce pak bylo odvozeno české pojmenování Heřmánkovice.
Na Heřmánkovickém katastru (jež byl po jistou dobu svou rozlohou největším na Broumovsku) vznikla roku 1836 osada Benešov (něm. Strassenau), tvořící dnes součást Broumova. Od roku 1949 je naopak součástí Heřmánkovic dříve samostatná vesnice Janovičky.
V roce 1849 se Heřmánkovice staly samostatnou obcí. Místní obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, obživu poskytovala také práce v klášterních lesích. Mezi Heřmánkovicemi a Olivětínem byla vybudována Schrollova parní cihelna. Pro výrobu cihel byl použit vápenec a jíl z nalezišť v okolí obce.
Heřmánkovice patřily k nejlidnatějším sídlům Broumovska. Tak třeba v roce 1762 měla obec 1035 obyvatel, roku 1837 pak již 1521. Nejvíce obyvatel měly Heřmánkovice v roce 1910, tehdy zde žilo 1822 obyvatel. V roce 1930 pak bylo evidováno 1541 obyvatel. Vyústěním válečných let byl odsun německy mluvícího obyvatelstva. Následným doosidlováním oblasti lidmi z vnitrozemí se však ani zdaleka nepodařilo obci navrátit původní hustotu zalidnění. Mezi lety 1930 a 1950 ztratilly Heřmánkovice přes 59 % obyvatelstva (hůře dopadly v Broumovské kotlině jen Janovičky a Rožmitál). V letech následujících pak v důsledku trendu stěhování se do měst obyvatel dále ubývalo. V dnešní době žije v Heřmánkovicích okolo 490 stálých obyvatel.
Nejvýznamnější památkou obce je barokní kostel Všech svatých. Zbudován byl v roce 1724 (v době působení opata Otmara Zinkeho) jako náhrada za dřevěného předchůdce z roku 1672. tomu pak předcházela ještě starší dřevěná stavba z roku 1354. Projekt současného kostela vypracoval Kilián Ignác Dientzenhofer (písemné záznamy o jeho autorství však chybí). Roku 1963 byl kostel prohlášen kulturní památkou.
Naproti kostelu pak stojí barokní fara. Dle dobových pramenů je ostatně existence fary v Heřmánkovicích poprvé zmiňována již roku 1353. O podobě a umístění budovy však nic nevíme. Později (snad v roce 1628) se však Heřmánkovický kostel stal kostelem filiálním, spravovaným faráři ze Šonova, a tak nebývala farní budova plně využita. Až v době josefinských reforem – v roce 1783 – došlo k povýšení kostela na lokálii. To si také vyžádalo stavbu nové odpovídající farní budovy. Její výstavba proběhla v letech 1783-1784. V roce 1862 pak byla lokálie povýšena na faru. Od roku 1963 je fara kulturní památkou.
Pod kostelem a farou stojí kalvárie z roku 1795 (renovována v letech 1871 a 1924). Letopočet vzniku ostatně také najdeme na soklu sousoší. Výše spatříme reliéf beránka s křížem a kalichem. Podstavec kalvárie je pak tvořen dvěma menšími postranními pilastry a středním pilastrem s reliéfem ozdobného věnce. Německý nápis uvnitř něj nás informuje o renovacích kalvárie. Píše se zde: Renovirt von der Gemeinde Hermsdorf 1871. (Renovováno obcí Heřmánkovice 1871), nad nápis byl později vyryt druhý letopočet 1924.
Vrchní část kalvárie tvoří socha panny Marie, při její levé ruce je vytesána svatá Máří Magdalena, při ruce pravé pak svatý Jan. Celkovou kompozici pak ukončuje kříž s ukřižovaným Kristem. Dodejme ještě, že kalvárie byla zbudována na místě, kde ještě dříve stával dřevěný sloup se svatým obrázkem.
Kromě kostela a fary je na seznamu nemovitých kulturních památek zapsáno několik staveb lidové architektury: konkrétně se jedná o venkovské usedlosti č.p. 43 (včetně výměnku č.p. 42), 53, 84 a 91-92, areály statků čp. 23 a 221 (včetně výměnku č.p. 222) a dům č.p. 49.
V obci a jejím okolí nalezneme několik křížů a dalších sakrálních památek.
Nad obcí se nachází významná přírodní lokalita Mufloní skála. Nalezneme tu výrazný stupňovitý skalní útvar, jenž vznikl působení mrazového zvětrávání v pevných ryolitových horninách. K dalším přírodně zajímavým lokalitám patří Heřmánkovická louka a Heřmánkovické údolí.
Heřmánkovickým rodákem je Celestýn František Xaver Opitz, narozený 25. února roku 1810 v chudé venkovské rodině. Ve dvaceti letech vstoupil do řádu Milosrdných bratří, kde se mu dostalo nezbytného vzdělání. Zprvu působil jako ošetřovatel, později se stal promovaným lékařem. Jako první v Čechách uvedl v Praze pacienta do celkové éterové anestezie. Stalo se tak v pražské řádové nemocnici Milosrdných bratří Na Františku 7. 2. 1847, pouhé čtyři měsíce po celosvětové premiéře této metody v Americkém Bostonu. Byl mu udělen zlatý kříž za zásluhy a rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. Zemřel 7. 12. 1866 ve Vídni, údajně následkem přepracování. Na jeho počest je významným anesteziologům udělována medaile Celestýna Opitze. Přímo v Heřmánkovicích jej pak připomíná pamětní deska umístěná na budově obecního úřadu (odhalena byla v roce 2004).
Turistické možnosti:
přes Heřmánkovice prochází žlutě značená turistická trasa, kterou se dostaneme:
a) přes Olivětín do Broumova
b) na Javorový vrch na hřebeni Javořích hor
