Kamenné hory (Góry Kamienne)
Kamenné hory jsou jedním z horských pásem tzv. Středních Sudet (Sudety Śródkowe), táhnoucích se podél česko-ploské státní hranice. Kamenné hory nemají jeden souvislý hřeben, ale dělí se ještě na čtyři dílčí části, oddělené od sebe průlomovými údolími řek a říček. Nejzápadněji se nacházejí Góry Krucze (my českou část pohoří nazýváme Vraními horami) s nápadnou siluetou 881 metrů vysokého Královeckého Špičáku (ten se nachází čistě na českém území). Nejvyšším vrcholem polské části pohoří je Szeroka (844 m n.m.).
Širokým údolím říčky Zadrna je odděleno pásmo Černého lesa s nejvyšším vrcholem Czuba (660 m n.m.).
Následuje další údolí, kterým protéká Grzedzki potok, a za ním se zdvihá Pasmo Lesistej. Toto pásmo je tvořeno pouze dvěma vrcholy: Velká Lesnatá (Lesista Wielka) dosahuje výšky 851 metrů, Dzikowiec Wielki měří o 15 metrů méně.
Za řekou Stěnavou pak vystupují Góry Suche, jejichž součástí jsou i naše Javoří hory. Nejvyšším vrcholem jak Suchých, tak i celých kamenných hor, je 936 metrů vysoká Waligóra. Nejvyšším vrcholem české části je se svými 880 metry Ruprechtický Špičák (který je, mimo jiné, též nejvyšším bodem okresu Náchod).
Zajímavá místa Kamenných hor:
Mieroszów – město v údolí Stěnavy. Na náměstí řada zachovalých měšťanských domů. Kostel sv. Michala Archanděla.
Sokolowsko – nevelké lázně, od poloviny 19. století slouží k léčbě plicních chorob
Zřícenina hradu Radosno – hrad postavený pravděpodobně Bolkem I., Roku 1353 přešel pod Českou korunu. V letech 1427 a 1434 jej obléhali husité. Zánik se datuje do roku 1497. Dochovaly se nepatrné zbytky základu a kruhovité věže
Przelecz Trzech Dolin – "Průsmyk tří dolin". Významné horské sedlo se nachází na úpatí Waligóry v nadmořské výšce 605 metrů. V sedle stojí turistická chata Andrrzejówka zbudovaná roku 1933 v klasickém stylu horských chat.
Waligóra – nejvyšší vrchol (936 metrů nad mořem), ze svahů se naskýtají částečné výhledy
Skalní brána – dvě skaliska mezi kterými prochází cesta
Rogowiecz – zřícenina hradu který založil Bolek I, později přešel pod Českou korunu, za husitských válek zanikl. Výhledy především východním směrem
Krzeszów – Křesobor Městečko v mezihorské Křešovské kotlině. rozsáhlý klášterní areál označovaný za „perlu slezského baroka. Stojí na místě původního benediktinského opatství založeného ve 13. století kněžnou Annou – dcerou Přemysla Otakara I. a vdovou po slezském knížeti Jindřichu II. Pobožném. Dominantou kláštera je barokní bazilika nanebevzetí Panny Marie s bohatou sochařskou výzdobou a hodnotným interiérem. Ke kostelu přiléhá mauzoleum Svídnických Piastovců s gotickými náhrobky. V okolí řada kaplí, kapliček, boýích muk
Gorzeszów – bizarně modelované pískovcové skalky; Asi 8 metrů vysoká skalka s převislou horní „palicí“ Ďáblova palice (Diabelska Maczuga) – opředena pověstí o ďáblu, který chtěl kamenným kyjem rozbořit nedaleký Křesobořský klášter. Vyrval z horských srázů skalisko a spěchal s ním na netopýřích křídlech aby vše stihl ještě před úsvitem. První kohoutí zakokrhání však ďábla natolik oslabilo, že palici upustil ještě před klášterem
Skalki Gorzeszowske – na zalesněném hřbetu jižně od Gorzeszowa. Označované též jako Trpasličí kameny (Głazy Krasnoludków)Kamenné hory jsou jedním z horských pásem tzv. Středních Sudet (Sudety Śródkowe), táhnoucích se podél česko-ploské státní hranice. Kamenné hory nemají jeden souvislý hřeben, ale dělí se ještě na čtyři dílčí části, oddělené od sebe průlomovými údolími řek a říček. Nejzápadněji se nacházejí Góry Krucze (my českou část pohoří nazýváme Vraními horami) s nápadnou siluetou 881 metrů vysokého Královeckého Špičáku (ten se nachází čistě na českém území). Nejvyšším vrcholem polské části pohoří je Szeroka (844 m n.m.).
Širokým údolím říčky Zadrna je odděleno pásmo Černého lesa s nejvyšším vrcholem Czuba (660 m n.m.).
Následuje další údolí, kterým protéká Grzedzki potok, a za ním se zdvihá Pasmo Lesistej. Toto pásmo je tvořeno pouze dvěma vrcholy: Velká Lesnatá (Lesista Wielka) dosahuje výšky 851 metrů, Dzikowiec Wielki měří o 15 metrů méně.
Za řekou Stěnavou pak vystupují Góry Suche, jejichž součástí jsou i naše Javoří hory. Nejvyšším vrcholem jak Suchých, tak i celých kamenných hor, je 936 metrů vysoká Waligóra. Nejvyšším vrcholem české části je se svými 880 metry Ruprechtický Špičák (který je, mimo jiné, též nejvyšším bodem okresu Náchod).
