Orlické hory, Adršpach, Broumovsko

 Osou Kladského pomezí je řeka Metuje. Metuje je řekou mnoha tváří: na svém vrchním toku se proplétá pískovcovým labyrintem Adršpašsko-Teplických skal, aby se poté stála osou tu soustředěné, tu zase rozptýlené zástavby. Za Českou Metují se pak noří do malebného Maršovské údolí se stejnojmennou vesničkou, aby okolo zřícenin hrádku Vlčince doputovala na okraj Velkých Petrovic, kde jejího údolí využívá jak hlavní silnice, tak železniční trať. To už je jen kousek do Hronova, rodiště Aloise Jiráska, s řadou továren a s léčivým pramenem nazývaným Regnerka a vodou velmi specifické chuti. Řeka, spoutaná zástavbou, získá zpět trochu volnosti až za Velkým Poříčím. Není to však na dlouho - za Bělovskými lázněmi vstupuje na území Náchoda. Kdysi místy meandrovitý úsek toku byl v minulých dobách narovnán.

Pod Bražcem pak Metuje vytváří hluboké a příkrými srázy lemované Pekelské údolí. Při soutoku s Olešenkou pak stojí osada Peklo se stylovou restaurací. A již je před námi Český Betlém, jak se přezdívá Novému Městu nad Metují, městu zbudovanému na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou. Historické jádro města i zámek stojí za prohlídku. Řeka však nemá čas, řeka musí stále téct a tak pokračujme spolu s ní do Krčína. A za Krčínem začíná rovina – Metuje si tu teče poklidně, místy i v několika ramenech až k pevnostnímu městu Josefovu, za nímž se vlévá do Labe

Za pramen Metuje bývá označováno místo v polích nad Hodkovicemi, před nedávnem za něj však byl prý stanoven pramen nacházející se kdesi v nepřístupné části Adršpašsko-Teplických skal a dřevěnou tabulku s nápisem pramen Metuje bychom nalezli i zhruba v polovině Vlčí rokle.

Ono je to s tím hledáním pramene vůbec obtížné: V oblasti Dolního Adršpachu se stékají tři podobně dlouhé vodní toky: Metuje, Adršpašský potok a Zdoňovský potok. Jen pro zajímavost, hrubým změřením délky toků v turistické mapě vychází délka jednotlivých zdrojnic (po soutok Metuje se Zdoňovským potokem) zhruba takto:

V povodí Metuje se nachází „Východočeské moře“ – přehrada Rozkoš. Jinak je to oblast na větší vodní plochy poměrně chudá, významnějším je jen Tuří rybník u Slavětína rozkládající se na ploše 30,1 hektaru (objem 667 tisíc m³). Malých rybníčků tu však nalezneme bezpočet.

Nejvýznamnějším přítokem je potok Dřevíč pramenící na svazích Krupné hory západně od Hodkovic v nadmořské výšce 598 metrů. Na svém horním toku protéká zhruba kilometr od místa, jež bývá označováno za pramen Metuje. Po celé své délce vytváří řídce osídlené údolí s botanicky i geologicky zajímavými svahy.