Čertův Důl
Čertův Důl je dnes již čistě rekreační osada rozprostírající se na svazích hlavního hřebene. Orlických hor. Osu osady tvoří Čertovodolský potok a účelová silnička, směřující na hřeben Orlických hor do sedla Pod Homolí (kde lze zaparkovat; v zimě však není úsek od horního okraje zástavby na hřeben udržován).
Čertův Důl byl od svého vzniku až do poválečného odsunu takřka čistě německý (německý název osady zní Geiersgraben). Jedná se o relativně mladou osadu, písemně poprvé připomínanou roku 1790 (první osadníci sem pravděpodobně přišli z oblasti okolo Kolína nad Rýnem). Hlavním zdrojem obživy byly okolní lesy (těžba a zpracování dřeva, výroba lubových krabiček) a nevelká velmi chudá políčka (na svazích vrchu Srázný).
Na mapě Stabilního katastru z roku 1840 se osada nazává Geyersgraben (stejně tak i potok) a tvoří ji 18 stavení (všechny jsou vyznačeny žlutou barvou - tedy spalné objekty)
Chytilův místopis republiky Československé (respektive jeho aktualizované vydání z roku 1929 uvádí: Důl Čertův (Geiersgraben), osada, 22 domů, 90 obyvatel (z toho 90 Němců), obec Malá Zdobnice; fara, četnická stanice, pošta a telegraf Velká Zdobnice; zdravotní obvod Kačerov; zastávka a nákladiště Pěčín (14,4 km), železniční stanice Rokytnice v Orl. h. 15,5 km; Okres soudní Rokytnice v Orl. h. - Čechy (pozn: pro větší přehlednost jsou zkratky jsou originálu rozepsány). Pro doplnění je ještě třeba uvést že Malá Zdobnice je dnešní Zdobnička (tedy část obce Zdobnice na pravém břehu řeky Zdobnice).
Nedaleko osady se nacházejí také pozůstatky lůmku, ve kterém se těžil vápenec (více v následujícím článku: http://fzp.ujep.cz/~Pokornyr/02_Clanky/2010_2.pdf)
A proč právě Čertův Důl? To podle mohutných kamenů nacházejících se podél potoka. Tedy podle pověsti která se k nim váže. To se prý mlynář vsadil s čertem o to, zda dokáže postavit most přes údolí. Ovšem v poněkud šibeničním termínu. Začít měl se stavbou po prvním kohoutím zakokrhání a do první kohoutího zakokrhání dne následujícího muselo být hotovo. Jak to tak v těchto pověstech bývá, čert začal snášet do údolí kameny a přesně ve chvíli, kdy jich nashromáždil tolik, kolik jich bylo potřeba na samotnou stavbu, zakokrhal odkudsi kohout. Čert se rozvztekal, vzteky dupal všude kolem sebe (na některých kamenech tak zanechal otisk svého kopyta) a potom zmizel. Co však nezmizelo byly ony kameny poházené po údolí.
A ještě jeden doplněk k německému názvu Geiersgraben. V doslovném překladu znamená něco jak Supí příkop. Ale kde by se tady vzal sup? Slovník však zná i slovní spojení Hols der Geier! odpovídající významem našemu "Čert aby to vzal!" O co, že si něco takového nejednokrát pomysleli první osadníci, přišlí do zdejšího drsného kraje z úrodného a rovinatého Porýní.
Turistické možnosti:
Čertovým dolem prochází modře značená turistická trasa. Rozcestník se nachází zhruba v polovině osady:
a) modrá směr: Pod Homolí (hřeben Orlických hor, křížení s Jiráskovou horskou cestou)(965 m n.m.) 2,5 km - Orlické Záhoří (Kunštát) 6,5 km
b) modrá směr: Pod Čertovým dolem (1,5 km) - Zdobnice (konečná autobusu) 2,5 km - Nad Zdobnicí (3,5 km) - Nad Kačerovem (5 km) - Kačerov (6 km) - Liberk (12 km)
z rozcestí Pod Čertovým dolem lze pokračovat po žluté přes Zdobnickou Seč (Šajtavu) k prameni Kněžny (5 km), zámečku Pádolí (7,5 km) a kostelu sv. Matouše v Jedlové (cca 12 km), a nebo například po silnici (s minimálním provozem) přes Kamenec do Luisina Údolí (z Čertova Dolu cca 6 km).
Nedaleko Čertova Dolu se nachází Vápenný vrch s přírodní památkou Sfinga (dostupné po neznačených cestách)
pro cyklisty
Přes Čertův Důl prochází cyklotrasa číslo 4308 Pod Čertovým Dolem - Sedlo pod Homolí (délka 4,5 km, převýšení cca 300 metrů). V sedle Pod Homolí navazuje cyklotrasa vedená po hřebeni Orlických hor (č. 4071).
Dopravní spojení:
nejbližší autobusová zastávka: Zdobnice, hotel (2,5 km)
nejbližší železniční stanice/zastávky: Rokytnice v Orlických horách, Pěčín, Rychnov nad Kněžnou (cca 16 - 20 km)