Dobřany
Vesnička Dobřany vznikla v sousedství hradu neznámého jména, zbudovaného na ostrohu nad údolím Zlatého potoka nejspíše někdy na přelomu 13. a 14. století. Zbudovat jej tu v sousedství Kladsko-Bystřické obchodní stezky nechal pravděpodobně některý z členů rodu Drslaviců, kteří kolonizovali zdejší kraj. Existence hradu neměla dlouhého trvání, zanikl již někdy v průběhu 14. století. Správa území pak probíhala z rozlehlého hradu Frymburku u Nového Hrádku.
První zmínka o vsi Dobřanech, rozkládající se pár set metrů od hradu, pochází z roku 1361. Ze 17. století pochází zprávy o Dobřanském kostelu, který byl v té době kostelem filiálním, spravovaným z Dobrušky. V roce 1704 byl povýšen na lokálii (lokálie mívala vlastního kněze - lokalistu, správní záležitosti však zajišťoval správce farnosti) a roku 1855 na kostel farní.
Na zdejší faře (tehdy však ještě jen lokálii) působil v letech 1809 - 1816 (jiné zdroje uvádí 1817) kněz Josef Liboslav Ziegler. Za něj se Dobřany staly významným centrem vlasteneckého dění na severovýchodě Čech. Za Zieglerem sem přijížděla řada význačných osobností, mimo jiné Josef Dobrovský ( v roce 1814), Magdalena Dobromila Rettigová či František Vladislav Hek.
Dobřany bývaly vždy spíše malou obcí s převážně českým osídlením. Nejvíce obyvatel bylo zjištěno v roce 1869 a to 466. Při sčítání lidu v roce 1930 bylo zaznamenáno 332 obyvatel, z nichž se 313 hlásilo k české a 19 k německé národnosti. Dnes mají Dobřany okolo 130 obyvatel.
PAMÁTKY:
Dobřanský hrad
Hrad vznikl pravděpodobně jako součást soustavy sídel podél uvažované Kladsko-Bystřické obchodní stezky ( o které však nemáme žádné věrohodné informace). O té se předpokládá že vedla od Opočenského hradu údolím Zlatého potoka k Cháborám, Skalce, Kounovu a dále okolo dobřanského hradu Sedloňovu, aby někde u Olešnice překonala hranice s Kladskem. Hrad byl zbudován na protáhlém ostrohu nad soutokem Zlatého a Dobřanského potoka. Zbudovat jej, jak už jsme si řekli výše, nechali pravděpodobně Drslavici na přelomu 13. a 14. století a již v průběhu 14. století byl hrad zase opuštěn.
Hradní areál se vyznačuje neobvyklou rozhlehlostí - na délku má okolo 250 metrů (jeho přesný rozsah však již dnes nelze stanovit. Od předhradí byl oddělen mohutným a částečně ve skále vylámaným příkopem o šířce okolo 30 metrů a až 18metrové hloubce. Na hradní straně navazoval na příkop berkfrit, okrouhlá hradní věž, sloužící k obraně hradu. Další ochranu poskytovala hradební zeď a valy obtáčející celé jádro hradu. Ústřední obytnou stavbou byl hlavní palác, zbudovaný na obdélníkovém půdorysu o rozměrech 30 x 12 metrů. Mimo něj se zde pravděpodobně nacházelo ještě několik dalších drobných budov. Na palác navazovala západně umístěné horní nádvoří.
Na tento celek navazovalo dolní nádvoří ( o rozměrech cca 20 x 70 metrů s vlastním opevněním a s bránou, ochraňující přístup.
Ještě v polovině minulého století prý byly zachovány až 3 metry vysoké zdi. V současné době lze v hradním areálu nalézt pouze několik menších čátí zdiva (o výšce v řádu decimetrů) a četné terénní nerovnosti.
Přístup ke hradu je možný po cestě okolo motokrosového areálu.
kostel sv. Mikuláše - barokní, z roku 1740
Roubená fara: Fara byla zbudována roku 1776 a do dnešních dob se uchovala v takřka nezměněné podobě. Na budově je umístěna pamětní deska upomínající na působení J. L. Zieglera.
památná lípa - její stáří se odhaduje na 600 let
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Josef Liboslav Ziegler
Josef Liboslav Ziegler se narodil 10. prosince 1782 v Hradci Králové. V raném dětství se však spolu s matkou stěhuje do Chrudimi (otec zemřel brzy po Josefově narození). Do Hradce Králové se však vrátil aby zde vystudoval gymnazium. Poté odešel do Prahy kde se věnoval studiu filosofie a teologie na tehdy Karlo-Ferdinandově universitě a 30. srpna 1806 byl vysvěcen na kněze.
Zprvu vykonával funkci kaplana v Dobrušce, později působil jako kněz v Českém Meziříčí a od roku 1809 právě v Dobřanech. Působil zde do roku 1817, kdy začal přednášet český jazyk a literaturu na bohosloveckém semináři v Hradci Králové. Roku 1826 byl jmenován děkanem v Chrudimi. O 6 let později mu byl svěřen úřad vikáře a vrchního školního dozorce. Zemřel v Chrudimi 23. května 1846. Upomíná tam na něj kamenná deska osazená v průčelí hřbitovního kostela sv. Michala. Zde je také pravděpodobně pohřben.
Ziegler byl jedním z nejvýznamnějších vlastenců počátku 19. století. Udržoval styky s řadou národních buditelů, zaváděl zpěv českých písních na bohoslužbách, v roce 1818 byl mezi zakládajícími členy Českého muzea, překládal antické texty a přispíval do řady časopisů a almanachů. Sám vydával časopis Přítel mládeže (považovaný za první český pedagogický časopis) a sborníku Dobroslav (respektive celým názvem Dobroslav, aneb rozličné spisy poučujícího a mysl obveselujícího obsahu v řeči vázané a nevázané). Celkem vyšly 4 svazky. Je také autorem tzv. vlasteneckého křtu, tedy tradice národních buditelů přidávat si české křestní jméno, vystihující vztah dané osoby k českému národu a nebo charakteristický rys dané osoby. Ve své knihovně shromáždil řadu starých tisků a rukopisů, jež jsou dnes v majetku chrudimského okresního muzea. V Chrudimi se také zasloužil o záchranu Cereghettiho kroniky z roku 1771, jež je dnes jedním z hlavních pramenů k poznání historie města.
Dobřanská fara se za jeho působení stala místem setkávání vlastenců z širokého okolí (František Vladislav Hek, Michal Silorad Patrčka, Josef Mirovít Král či Matěj Milota Zdirad Polák). Jak vidno, jeho přátelé vzali myšlenku "vlasteneckého křtu" za svou.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TURISTICKÉ MOŽNOSTI
U kostela se nachází rozcestník turistických tras:
zelená: Bysterské Doly (2 km)(křížení s červeně značenou trasou do Bystrého či Nedvězí) - údolí Zlatého potoka nad Kounova (4 km, asfaltkou lze pokračovat dále do Kounova - cca 0,5 km) - Bačetín (6 km) - Valské údolí (10 km) - Doly (11 km) - Dobruška, náměstí (13 km)
žlutá: (dálková turistická trasa Dobrošov u Náchoda - Žamberk): Na Krahulci (1,5 km) - Sněžné (2,5 km) - Čížkův mlýn (4,5 km) - Nový Hrádek (6 km) - Krahulčí (7,5 km) - Hraniční potok (9 km) - Pod Kašparkou (9,5 km) - Česká Čermná (12 km) - .... - Dobrošov, Jiráskova chata (16 km)
žlutá: (dálková turistická trasa Dobrošov u Náchoda - Žamberk): Šediviny (autobusová zastávka)(2,5 km) - Šediviny, kostel (4 km) - Prázova bouda (5,5 km) - Lomy (8,5 km) - Mýto (9 km) - Antoniino údolí, hájovna (10 km) - Uhřínov, skanzen Villa Nova (14 km) - Uhřínov (15 km) - Polanka (16 km) - Kačerov (20 km) - ....
cyklotrasy:
Cyklotrasy přes Dobřany neprochází, lze však využít silnic s minimálním provozem.
Další zajímavá místa v Orlických horách a podhůří.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ZAJÍMAVÉ ODKAZY:
oficiální stránky obce: http://www.obecdobrany.cz/
hrad Dobřany na hrady.cz: http://www.hrady.cz/index.php?OID=543
O Josefu Liboslavu Zieglerovi a jeho působení v Dobrušce a Dobřanech na stránkách města Dobrušky: http://www.mestodobruska.cz/zpravodaj.php?menu=11&rok=2008&mesic=5
Josef Liboslav Ziegler na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Liboslav_Ziegler
