1. Za méně známými místy Stolových hor
Pěší trasa, 14 km.
S Broumovskými stěnami sousedí v Polsku Stolové hory (Góry Stolowe) s unikátním reliéfem skalních měst, příkrých skalnatých srázů a naopak rozlehlých zalesněných vrcholových plošin. Po vyslovení jejich jména si nejspíše vybavíte Hejšovinu či Bludné skály, nalézt tu však můžeme i mnoho dalších zajímavých míst. Za některými z nich vás zavede dnešní výlet, který začneme ve vesničce Karlów, rozkládající se na úpatí Hejšoviny v samém srdci Stolových hor, založené roku 1730 císařem Karlem VI. Dnes má vesnička jen okolo 50 stálých obyvatel, většina domů slouží jako zázemí pro turisty mířící na nedalekou Hejšovinu. My se však jejími skalními bludišti, vyhlídkovými terasami ani turistickou chatou protentokrát zlákat nedáme a vydáme se z Karlówa opačným směrem.
Netradiční pomník padlých
Nedaleko Karlówa stojí v místech, kde ze „Silnice sta zatáček“ odbočuje silnička k vesničce Batorów, uprostřed křižovatky pomník padlých v 1. světové válce, netradičně zhotovený v podobě velkého pískovcového kvádru, tvarem blízkého krychli. A ještě dvě zajímavosti stojí za povšimnutí: 1) pomník nepřipomíná souhrnně padlé obyvatele jedné vesnice, jak je to obvyklé, ale pouze lesníky, a to jak z Karlova, tak i z okolních obcí. 2) Přečteme-li pozorně všechna jména, nalezneme zde několik česky znějících jmen. Pomník je jednou z mála v terénu uchovaných upomínek na to, že se v některých obcích na území na dějinné zvraty bohatého Kladska hovořilo až do poloviny 20. století hovořilo také česky.
Fort Karola
S bohatou historií Kladska souvisí i naše další zastavení. Kladské hrabství po staletí přináleželo k zemím koruny České. Po prohrané První slezské válce však bylo hrabství roku 1742 odtrženo od Čech a připojeno k Prusku. Král Fridrich Vilém II. dal z obavy před možnými odvetnými vpády vyprojektovat a zbudovat několik pevností, či spíše pevnůstek: V Bystřických horách Fort Wilhelma a Fort Fryderyka, na vrchu Szczytnik nad strategicky významnou cestou z Čech a ve Stolových horách opevnění u Pasterky a právě Fort Karolu (tehdy samozřejmě pojmenovanou německy, tedy Fort Carl – jak nás také upomíná do skály vytesaná směrovka na odbočce k pevnosti). Historie pevnůstek se psala jen velmi krátce a k bojovému nasazení nikdy nedošlo. Dnes zde nalezneme jen nepříliš rozlehlé holé kruhovité prostranství obklopené věncem skal a mezi dvěma skalami kamennou zídku – mostek (těžko však rozlišit, zda nevznikl později v rámci romantických úprav). Několik schodů nás zavede na vrcholovou skálu s vyhlídkou na Karlów a Hejšovinu.
Bílé skály
V nadmořské výšce okolo 800 metrů se nachází skupina pískovcových skal, jež pro své nápadně světlého zbarvení získala název Bílé skály (Białe Skały). Z cesty vystoupáme po dvou odbočkách k zajímavým útvarům Wisząca Skała a Podmorskie Tarasy (Podmořské terasy), se zajímavými geologickými tvary. Poté, co se připojí zelená turistická značka, procházíme malým skalním městečkem, střídají se zamokřená údolíčka s povalových chodníčky se skalnatými hřbítky, které musíme překonat po schodech, to vše lemují pískovcové skalní útvary, některé zbarvené klasicky, jiné světlejší, některé až téměř do běla. Nejvyšší z nich se zvedají do asi dvacetimetrové výšky.
Skały Puchacza a Naroznik
pohled směr Duszniki Zdrój, na obzoru Orlické hory
Vrcholovou plošinu Stolových hor na jihu ohraničuje takřka souvislá hradba pískovcových skal. Hřebenovou modře značenou turistickou trasu tu lemuje řada vyhlídek, skýtajících pohled k vesnici Łężyce, lázním Duszniki Zdrój, Bystřickým a Orlickým horám, či na Náchodsko.
Łężyckie Skałki – kousek Afriky v srdci Evropy
V nadmořské výšce okolo 800 metrů se rozkládá rozlehlá louka, jíž se pro její vzhled přezdívá „Africká savana“. Z vysokého trávního porostu tu vystupuje několik desítek pískovcových skalek, zpravidla doprovázených izolovaně rostoucími stromy –zkrátka jak scenérie z filmů o Africké přírodě. Jen místo žiraf, zeber a antilop se musíme spokojit s pohledem na dravce kroužící nad výše položenými skalnatými kopci a i po stránce botanické jsou zdejší louky poněkud odlišné: za časného léta zde můžeme spatřit žlutě kvetoucí úpolíny, ikonické rostliny Kladska, přezdívané „kladskou růži“.
Popis trasy
Výlet začneme ve vesnici Karlów. Z centra osady vyjdeme po silnici (směr Kudowa Zdrój). Cca po 1 km odbočíme (v místě kde odbočuje silnice směr Batorówek) vpravo a lesní cestou stoupáme (po žluté a červené značce) na hřeben, kde se nachází turistický rozcestník. Zahneme vlevo po zelené (v místě, kde zelená uhýbá kolmo vpravo pokračujeme rovně k pevnosti a zpět) až k silnici. Tu přejdeme a pokračujeme po žluté do Bílých skal (dvakrát nás dřevěné směrovky upozorní na odbočky ke skalním útvarům. Ve skalách se ke žluté značce připojí ještě zelená a jejich souběh sledujeme zhruba 1,5 kilometru. V místě, kde se značky dělí, vezmeme za vděk zelenou, která nás povede po rovině, částečně po dřevěných chodníčcích k rozcestí Skaly Puchacza, kde zahneme vpravo po modré, jež nás provede okolo četných vyhlídek na vrchol Naroznik (851 m n.m.), za nímž následuje krátký prudký sestup k parkovišti. Pokračujeme vlevo po silnici na křižovatku silnic (Karlów x Kudowa Zdrój x Duszniki Zdrój). Vydáme se po zelené turistické značce (zpočátku po silnici směr Duszniki, poté po louce) ke skalním útvarům Lezyckie Skalki. Poté se vrátíme zpět na křižovatku a stoupáme po žluté značce na nám již známé rozcestí, ze kterého je to již jen kousek zpět do Karlova.
