Lhota (u Trutnova) a Bezděkov
Lhota byla původně samostatnou obcí (později pod názvem Lhota u Trutnova), od roku 1981 je pak administrativně součástí Trutnova. Součástí Lhoty je i výše položená osada Bezděkov (jež byla na počátku 20. století po jistou dobu také samostatnou).
Nejstarší dochované písemné prameny hovořící o Lhotě pochází z roku 1515. V roce 1869 měla Lhota (spolu se sousedním Bezděkovem) 709 trvalých obyvatel, jejich počet však pozvolna klesal, po 2. světové válce navíc došlo k odsunu německy hovořícího obyvatelstva. V roce 1950 zde žilo 259 lidí. V současné době zde žije v 80 domech okolo 150 obyvatel. Lhota si díky své odlehlejší poloze uchovala poklidný, venkovský ráz. Od 80. let jsou však výraznou jizvou na kráse trubky parovodu směřujícího z Poříčí přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic.
Demografický vývoj
a) Lhota
1910: 482 obyvatel (482 Němců)
b) Bezděkov
1910: 149 obyvatel (149 Němců)
Obecní zastupitelstva ve Lhotě
od 15. listopadu 1911
starosta: Franz Sipner (zemědělec)
radní: Hubert Demuth (zemědělec), Eduard Honig (majitel domu)
výbor: Franz Klippel (zemědělec), Johann Schreiber (zemědělec), Fridolin Schreiber (zemědělec), Josef Wimmer (zemědělec), Johann Schnreiber (majitel domu), Alois Seiss (truhlářský mistr)
obecní tajemníci ve Lhotě
1914 Gustav Staněk (železniční zaměstnanec)
obecní sluhové ve Lhotě
1914: Franz Reichelt (soukromník)
Obecní zastupitelstva v Bezděkově
Od 14. září 1911
starosta: Jakob Strecker (zemědělec)
radní: Alois Rücker (zemědělec), Eduard Strecker (zemědělec)
výbor: Franz Hruschka )zemědělec), Anton Hartmann (zemědělec), Bernard Hruschka (majitel usedlosti), Josef Friemel (majitel usedlosti), Johann Krause (majitel usedlosti)
obecní tajemníci v Bezděkově
1914: Anton Rücker (majitel usedlosti)
obecní sluhové v Bezděkově
1914: Josef Ržehák (majitel usedlosti)
Škola
Obecná škola ve Lhotě byla v roce 1914 dvoutřídní. Řídícím učitelem byl tehdy Thomas Steger, učitelem Rudolf Renner.
Kaple v Bezděkově
V horní části Bezděkova stojí kaple Nejsvětějšího srdce Panny Marie. Stavba na půdorysu obdelníku s apsidou pochází z roku 1812. Stavebníky byli Johannes Schubert, Joseph Baudisch a Petrus Baudisch. Sloužila věřícím z širokého okolí a při bohoslužbách se sem prý často lidé ani nevešli. V 60. letech 20. století přestala kaple sloužit svému účelu a počala chátrat. Po nějaký čas prý složila za příležitostné útočiště pro okolo se pasoucí dobytek.
Naděje na obnovu začala kapli svítat na počátku nového tisíciletí. Zrekonstruovaná kaple byla slavnostně vysvěcena 8. září roku 2007. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na zhruba jeden a půl milionu korun, jež pocházely především z městského rozpočtu, ale také například od německých rodáků.
Mimo jiné byl též osazen nový zvon a oken osazeny vitráže s motivy připomínajícími zasvěcení kaple.
kaple ve Lhotě
Ve Lhotě stávala kaple panny Marie. Ta však (spolu s poblíž stojící sochou sv. Jana) vzala za své v období minulého režimu a dnes po ní není památky.
Pomník padlých
Ve Lhotě se při silnici nachází kamenný pomník obětem 1. světové války, upomínající na místní padlé, zemřelé a nezvěstné (celkem se jedná o 21 jmen). Německojazyčný nápis i jména na pomníku nás upomínají na původně převážně německé osídlení území. Text pomníku:
„Den Opfern des Weltkrieges 1914 – 1918
Gefallen
Felzmann Friedrich
Hampel Franz
Menzel Rudolf
Menzel Gustav
Menzel Josef
Patzelt Gustav
Rasch Vinzenz
Rücker Alois
Rücker Emil
Steiger Hugo
Umlauf Emil
Wiesner Otto
Gestorben
Baier Emil
Gölige Franz
Patzelt Richard
Prousa Felix
Rücher Franz
Wiesner Josef
Vermist
Demuth Karl
Kasper Franz
Reichelt Gustav“
Řemesla a živnosti kdysi
Dle adresáře z roku 1914 působila tehdy v Bezděkově pekařka Pauline Prouza, tabákový trafikant Josef Friemel, truhlář Florian Renner a obchodník dobytkem Anton Stierand, ve Lhotě výrobci kartáčů Eduard Hönig a Johann Schreiber, hostinští Robert Hartel, Franz Patzelt a Marie Stande, obchodníci smíšeným zbožím Hugo Kasper a Gustav Paslar, obuvníci Gustav Rzehak a Karl Sponner, truhlář Alois Reis a obchodník dobytkem Josef Baier
Spolkový život před 2. světovou válkou
Dle adresáře z roku 1914 působil v Bezděkově Sbor dobrovolných hasičů (Freiwillige Feuerwehrverein). Svůj sbor měla i Lhota, kde navíc působily i další spolky:
- Deutschvölkischer Arbeitbund "Germania" für Welhotta und Umgebung
- Ortsgruppe des Bundes der Deutschen in Böhmen
- Landwirtschaftliches Kasino
Turistické možnosti:
Lhotou prochází červená turistická trasa na jednu stranu přes Poříčí do centra Trutnova (cca 6, 5 km převážně po frakventovaných komunikacích), na stanu druhou pak přes Markoušovice (3 km) do rekreační osady Paseka (5 km), odkud můžeme pokračovat třeba do Radvanic, k rozhledně na Žaltman či do Malých Svatoňovic.
Ve Lhotě začíná zeleně značená turistická trasa vedoucí přes "skalní městečko" Čížkovy kameny do Bohuslavic nad Úpou (cca 5 km).
rozcestník turistických tras se nachází v centru obce poblíž točny autobusu.
přes Lhotu prochází cyklotrasa č. 4091 Trutnov, Poříčí - Lhota - Bezděkov - Slavětín, bunkr - Paseka - Žaltman - Pod Kolčarkou - Odolov - Pod Větrným dolem - Krkavčina - Nad Horním Kostelcem - Kostelecké Končiny - Horní Rybníky - Zábrodí
Dopravní dostupnost: Lhota je obsluhována autobusy trutnovské MHD (linka č. 4), které zde končí. Bezděkov není hromadnou dopravou obsluhován.
Železniční zastávku Lhota u Trutnova bychom nalezli na železniční trati číslo 047 Trutnov – Teplice nad Metují. Zastávka se však nachází poměrně daleko od obce, navíc přes kopec (je vlastně na dolním okraji Petříkovic) a nevede k ní z Lhoty žádná slušná cesta. Od prosince 2011 jí navíc všechny vlaky projíždí. Nejbližší železniční zastávky jsou tak Trutnov - Poříčí a Trutnov – zastávka (obě cca 2,5 km)
použitá literatura:
CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Království českého. V Praze: nákladem vlastním, 1914. sv. 2, str. 1368 a 1395. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:3874e4b4-1087-11f1-97bd-02674204852e
