Slavoňov
"Jindy v těchto pohorských končinách byla ves i městečko a namnoze i město ode dřeva, a tu i kostel. A on se zachoval, přečkav dobrá tři století, prostý ve své podobě, s malou věžičkou na střeše. Ovšem i jeho se dotekli věkové, jak zřejmo na jeho stěnách, jež sevřeli „kleštěmi“, aby se nebortily, i na opravách tu a tam patrných. A mnoho pamatuje.
Areál kostela doplňuje samostatně stojící zvonice, vespod z kamene, na vrchu dřevěná, sloužící současně jako vstupní brána na hřbitov."
Alois Jirásek, Z Orlických hor
Popisem zdejšího unikátního kostelíku začínáme naší pomyslnou pouť Slavoňovem za skvosty dřevěné architektury.
Vesnici Slavoňov nalezneme při Slavoňovském potoce asi 5 km od Nového Města nad Metují, ve zvlněné krajině podhůří Orlických hor. Žije tu (včetně administrativně připojeného Blažkova) okolo tří stovek stálých obyvatel.
Počátky Slavoňova patrně sahají poměrně hluboko do minulosti. Můžeme vytušit určitou spojitost mezi založením obce a osobou jistého Slavoně, nejstaršího známého arcijáhna hradecké arcijáhenství (arcijáhen byl ve středověku významný církevní hodnostář patřící k nejvýznamnějším úředníkům diecéze). Je známo jeho působení na Hradecku kolem roku 1167 a 1181. V písemných pramenech však Slavoňov poprvé vystupuje až v roce 1369.
Slavoňov byl spíše chudší podhorskou vesnicí, ve které byla hlavní obživou práce na poli. Obec často trpěla požáry. Červený kohout zle řádil například v roce 1787, kdy vyhořelo 5 domů, či 1811. Tehdy padlo živlu za oběť hned 33 stavení.
Ale teď už se vraťme ke kostelu. Na mírném návrší na západním okraji obce nalezneme církevní stavbu, která je vzácnou ukázkou lidové sakrální architektury. Slavoňovský svatostánek, zasvěcený sv. Janu Křtiteli, je neobvyklou roubenou stavbou s nepravidelnou obdélníkovou lodí.
Kostel pochází z roku 1553 a za jeho existenci vděčíme Janu Kotlačkovi a jeho synovi, taktéž Janovi, příslušníkům bohatého rodu z nedalekého Blažkova (snad šlo o zemany či svobodníky). Ti kostel zbudovali a poté jej věnovali farnosti (včetně rozsáhlých pozemků). Nejde o nejstarší církevní stavbu na katastru Slavoňova: již ve druhé polovině 14. století existoval gotický kostelík, který zanikl beze stopy patrně za husitských válek.
Kostel je zbudován ze dřeva tří druhů stromů: trámoví se skládalo odspoda z dubových kmenů, posléze z jedlových a nakonec ze smrkových trámů. Spáry byly utěsněny mechem a maltou a následně zabíleny. Ukončuje jej valbová střecha, krytá šindelem, nad níž ještě vystupuje malá pitoreskní věžička.
Pozornému oku neunikne na jednom z trámů malba kalichu, svědčící o tom, že kostel byl původně utrakvistický (utrakvisté, či též kališníci, byli katolíky, avšak přijímali podobojí).
Zvenku působí kostelík prostě, v interiéru však překvapí bohatá malířská výzdoba. Byť ani ta není dílem věhlasných umělců, jako spíše šikovných místních lidových malířů. K nejstarším a unikátním patří malby na pažení chóru zachycující dnes už takřka zapomenutou hornickou minulost Slavoňova. Dnes už málokdo ví, že se v době vzniku kostela těžila na několika místech v okolí železná ruda. Malby zachycují svatou Barboru (patronku horníků), šlechtice předávajícího hornické právo a nalezneme tu i jednu z nejstarších maleb zachycujících podobu Nového Města nad Metují. Původně byl kostel zasvěcen sv. Martinu, od roku 1683 je pak zasvěcen svatému Janu Křtiteli.
Velká část výmalby pochází z doby kolem roku 1705, kdy došlo k dílčím přestavbám kostela. V té době byl vytvořen kazetový strop s květinovými motivy. O jeho vzniku se mezi lidmi vyprávěla pověst o třech malířích, vracejících se z cesty po Itálii kamsi do Němec. Cestou je však zastihla zima, která byla onoho roku obzvlášť krutá. Jeden z nich navíc ochořel a tak požádali o pomoc na zdejší faře. Nakonec museli zůstat celou zimu. Druhové nemocného, shodou okolností bratři, zatím jako výraz vděku vyzdobili celý kostel malbami. Na jejich autorství dosud upomíná nápis Anno Domini 1705 - Elias a Heinrich Franciscus Köhler. Jde však nejspíše o pověst a výmalba je dílem regionálních umělců - s oběma jmény se v témže období můžeme sehnat v matričních záznamech týkajících se kostela v Deštném.
Kostel obklopuje hřbitov s roubenou márnicí z 18. století a celý areál obepíná kamenná zeď. Přístup do areálu je možný skrz samostatně stojící zvonici. Na spodní kamennou část nasedá dřevěná zvonová stolice zakončená valbovou střechou, krytou šindelem. Zvonice je opatřena třemi zvony: Janem Křtitelem (1200 kg, z roku 1770), Jan Nepomucký (600 kg, z roku 1561) a nejmenší Václav (z roku 1950).
Na kostelním návrší ještě stojí zděné budovy fary a bývalé školy.
Architektonicky hodnotných staveb však ve Slavoňově nalezneme více. Stojí tu několik roubených chalup, z nichž tři byly v roce 1958 prohlášeny za kulturní památku. Venkovský dům čp. 31 (mezi hostincem U Bětky a autobusovou zastávkou) je zčásti zděný a zčásti roubený s dřevěnou boční pavlačí. Hned přes silnici stojí malé stavení s jednoduchou lomenicí a památkovou ochranu získal také dům čp. 61: roubené stavení se zděnou síní na kraji obce (při výjezdu směr Nový Hrádek po levé straně)
Turistické možnosti
a) pěší turistické trasy
modrá Bohdašín (2,5 km) – Tis (4,5 km) – Janov (5,5 km) – Na Krahulci (7,5 km) – Sněžné, Horalka (8,5 km) – Skutina (10 km) – Sedloňov (12 km) – Sedloňovský černý kříž (16,5 km) – Šerlišský mlýn (18 km) – Šerlich, Masarykova chata (19,5 km)
žlutá Klopotovské údolí (2 km) – Pod Výrovem (3,5 km) – Nové Město nad Metují, Husovo náměstí (4 km) – Nové Město nad Metují, Rychta (5 km)
modrá Blažkov (1 km) – lázně Rezek (2 km) – Nové Město nad Metují, Husovo náměstí (3 km) -Nové Město nad Metují, Rychta (4 km) – Nové Město nad Metují, žel.st. (5 km)
b) další možnosti
po silnici do Libchyně
po silnici k poutnímu místu Rokole
polní cestou do Mezilesí
cyklotrasy ani udržované lyžařské trasy místem neprochází
dopravní spojení:
autobusové zastávky Slavoňov (v centru obce, poblíž hostince U Bětky) a Slavoňov, kostel (při výjezdu z obce směr Nové Město, u zemědělského areálu)
IREDO 308: Nové Město nad Metují
IREDO 308: Bohdašín, V Propasti - Nový Hrádek - Česká Čermná - Dobrošov - Náchod
IREDO 332: Mezilesí - Sendraž - Jestřebí - Nové Město nad Metují
IREDO 332 Bohdašín, V Propasti - Nový Hrádek/Janov
mapa:
