Kačerov
Horská ves Kačerov se řadí z hlediska lidové architektury v Orlických horách k těm nejzajímavějším. Původně rozlehlá a lidnatá obec má dnes jen několik stálých obyvatel a je administrativně součástí Zdobnice.
Dle legendy založili Kačerov uprchlíci z kláštera Svaté Pole u Třebechovic vypáleného v roce 1420 husity. Odborníci však jeho vznik kladou spíše do druhé poloviny 16. století, kdy byla do této lokality přemístěna sklárna z nedaleké Kunčiny Vsi. Sklárna v Kunčině Vsi (nacházející se tehdy na rychnovském panství) vznikla kolem roku 1550, ale po několika málo letech provozu byla přestěhována na příhodnější stanoviště na území dnešního Kačerova. Sklářská výrobě v Kačerově je doložena v urbáři Rychnovského panství z roku 1562. A nejstarší zmínka o stejnojmenné vsi, která se okolo sklárny utvořila, je o 9 let mladší - pochází z roku 1571. Kačerovská sklárna je doložena zápisy v solnické městské knize ještě v letech 1595 a 1596. Kdy přesně zanikla, není možné přesně říci. Pravděpodobně okolo roku 1610. Huť se postupně proměnila na rychtu a Kačerov v zemědělskou vesnici.
Zajímavé je, že Kačerov byl původně českou vesnicí. Po třicetileté válce však přicházeli německojazyční osadníci, mimo jiné těžaři z Tyrol, mající za úkol zajistit těžbu dřeva pro potřeby kutnohorských dolů. A brzy zde získali výraznou převahu. Obyvatelé se živili především zemědělskou činností, tkalcováním, těžbou dřeva, výrobou lubových krabiček a další řemeslnou výrobou. Obec se postupně rozrůstala: například údaje z roku 1888 evidují 104 domů s celkem 525 obyvateli. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto. Následné snahy o znovuosídlení dopadly neúspěšně. Záchranou bylo pro vesnici její rekreační využití. První chalupáři v čele s herečkou Evou Šanovcovou (Gerovou) začali Kačerov navštěvovat již po roce 1946. Přesto zůstala řada neobydlených domů, které byly později srovnány se zemí (zanikla tak například horní část obce).
Dominantou Kačerova je pozdně barokní (někde se uvádí klasicistní) kostel sv. Kateřiny. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a obdélnou sakristií pochází z let 1796 až 1798. Jak už to tak často bývá, kostel vznikl na místě staršího svatostánku. Ten byl údajně dřevěný, a vyhořel v roce 1794 po zásahu bleskem. Postavili jej zhruba o sto let dříve na místě jiné církevní stavby: původní dřevěné kaple. Dodejme ještě, že nejstarší kačerovský kostel, taktéž dřevěný, stával již před rokem 1556 o něco níže v údolí.
Kačerovský kostel je relativně prostou, skromnou stavbou. Vstupní portál kostela je zdoben rokokovou kamenickou prací. Kostel obklopuje hřbitůvek s náhrobky a sochami, převážně z 19. a první poloviny 20. století.
Nedaleko rozcestí cest (od kostela několik desítek metrů směrem ke Kunčině Vsi) je umístěna hodnotná plastika Piety od sochaře Melnického, datovaná rokem 1858. Sousoší je tvořeno kamenným podstavcem s reliéfem Krista na hoře Olivetské, postavou mrtvého Krista na klíně Panny Marie a vrcholovým dřevěným křížem.
A ještě jeden zajímavý kříž najdeme pod kostelem.
Vydáme-li se od kostela směrem opačným, směrem k hornímu konci obce, dojdeme okolo pomníku padlým v první světové válce...
....k další církevní stavbě: kapli Panny Marie z roku 1858.
Při cestě z křižovatky nad obcí směrem na Zdobnici se nachází jednoduchá zděná výklenková kaplička.
A několik kaplí na katastru obce zaniklo. Jedna stávala v polovině cesty mezi Kačerovem a Kunčinou Vsí, jiná, zasvěcená sv. Janu při silnici do Prorubek (zmizela prakticky beze stopy, avšak i přesto je stále zakreslena ve většině současných turistických map).
Ale pozoruhodná je i příroda v okolí vesnice.
Předmětem ochrany přírodní rezervace Kačerov (do nedávna Rašeliniště Kačerov) je původně rašelinná louka s pestrou mozaikou rašelinných biotopů. Lokalita částečně zarostla náletovými dřevinami (olše, bříza, vrba, javor, smrk), ale i tak zůstala přírodovědecky cenná. Na nejvlhčích místech roste vachta trojlistá, ve zbytcích podmáčených luk prstnatec májový, prvosenka vyšší, kozlík dvoudomý a violka bahenní. A byla zde nalezena i zdrojovka prameništní, indikující čisté vody a prameniště. Rezervace je domovem řady druhů obojživelníků: kromě skokana hnědého a čolka horského tu lze vzácně spatřit i skokana ostronosého. Z drobnější fauny stojí za zmínku výskyt pozoruhodného reliktního druhu rašelinného pavouka Heliophanus dampfi. A třeba chrostíků bylo v rezervaci a jejím okolí nalezeno 25 druhů. Pro pořádek ještě dodejme, že rezervace byla vyhlášena v roce 1984 a zaujímá rozlohu 4,83 ha.
Severozápadně od křižovatky se pak ukrývá soustava několika (asi pěti) rybníčků. Nejvýše položený je největší a vyhledávaný rybáři. Níže po proudu jsou pak rybníčky menší a menší.
Za posledním z nich se nachází Evropsky významná lokalita Kačerov (2,11 ha) - extenzivně obhospodařované krvavcové louky pozoruhodné výskytem modrásků: bahenního a očkovaného.
Pokud na silnici z Kačerova k Prorubkám uvidíte podivíny, popojíždějící po silnici sem a tam a střídavě zapínající a vypínající motor, pak vězte, že jde o milovníky záhad. Mezi nimi je toto místo známé jako „Gravitační anomálie Kačerov“. V některých úsecích silnice prý není něco v pořádku. Vše jako by táhla nějaká cizí energie. Auta se tu sama rozjedou do kopce, plastové lahve naplněné vodou se začnou kutálet proti kopci. A i voda samotná tu teče nahoru do kopce. A nefungují tu ani některé měřicí přístroje. Brána do jiného světa, tajemná síla přitahující vše živé i neživé k vrcholku hory a nebo jen optický klam. Kdo ví...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Turistické možnosti:
a) pěší turistické trasy
žlutá: Kačerov, křižovatka (1,5 km) - Polanka (3,5 km) - Uhřínov pod Deštnou (5,5 km) - Uhřínov, skanzen Villa Nova (6,5 km) - Antoniino údolí (9,5 km) - Lomy (11 km) - Dobřany (20 km) - Dobrošov (36 km)
modrá: Nad Kačerovem (1,5 km) - Nad Zdobnicí (2,5 km) - Zdobnice, hotel (3,5 km) - Čertův Důl (5 km) - Pod Homolí (hřeben Orlických hor) (8 km)
žlutá: Kunčina Ves (1,5 km) - U Kovárny (2,5 km) – chata Kovárna (3 km) – Nebeská Rybná (7 km) - Rokytnice v Orlických horách (12,5 km) – Žamberk (23 km)
modrá: Údolí Liberského potoka (3 km) - Liberk (6 km)
b) cyklotrasy
místem neprochází
c) další možnosti
po silnici do Prorubek (4,5 km)
d) lyžařské trasy
Místem neprochází. Při dostatečné výšce sněhové pokrývky lze využít lesních cest směr Zdobnice / Zdobnická Seč / Pramen Kněžné
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doprava, dopravní spojení:
polookružní autobusová linka Rychnov nad Kněžnou - Liberk - Kunčina Ves - Kačerov - Prorubky - Liberk - Rychnov nad Kněžnou. V provozu pouze v pracovní dny.
Nejbližší autobusové zastávky obsluhované též v neděli jsou ve Zdobnici(3 km) a Uhřínově (4,5 km)
Nejbližší autobusová zastávka obsluhovaná v sobotu: Liberk, Uhřínov,rozc.4.0 (křižovatka silnice Solnice-Deštné a odbočky do Uhřínova, cca 8 km)
Nejbližší železniční stanice/zastávka: Pěčín (13 km), Rokytnice v Orlických horách (14 km), Rychnov nad Kněžnou (14,5 km)