Olešnice v Orlických horách
V malebném údolí říčky Olešenky se pod dozorem majestátního Vrchmezí rozkládá v nadmořské výšce 610 metrů Olešnice v Orlických horách.
V druhé polovině 19. století byla Olešnice živým, převážně německy mluvícím městečkem s více než 2 tisíci obyvateli. Dnes tu trvale žije necelých 500 obyvatel.
Olešnice vznikla při staré obchodní stezce vedoucí do Kladska pravděpodobně v 11. století. Bylo to ideální místo: při potoce a přitom chráněné okolními kopci. První písemná zmínka však pochází až ze století čtrnáctého, konkrétně z roku 1354 (pro detailisty: 11. června). Dle jiných zdrojů je však Olešnice prvně připomínána až ve starém Břevnovském urbáři z roku 1369.
Ze strategického hlediska byla lokalita vybrána vhodně. S možnostmi obživy to již bylo horší - málo úrodná půda přinášela i přes nezměrné úsilí jen nepatrnou sklizeň. Většina obyvatel se proto živila především řemeslnou výrobou.
Poloha při důležité komunikaci přinášela obci v dobách míru rozkvět - v dobách válečných si však naopak vybírala krutou daň. Olešnice tak hodně zakusila za husitských válek (husitská vojska například roku 1454 vypálila zdejší dřevěný kostelík), za třicetileté války i za válek o Slezsko.
Olešnice však zažila i několik světlých okamžiků: roku 1607 byla povýšena císařem Rudolfem II. na městečko, roku 1716 získala od Josefa I. povolení konat roční a týdenní (vždy ve čtvrtek) trhy. Roku 1726 byla zrušena robota a Olešnice se stala svobodným městem.
Největší ranou byly pro Olešnici ale Slezské války, respektive jejich následek: ztráta Slezska a Kladska ji zbavila zámezí ve Slezsku a podvázala čilé obchodní styky se Slezskem. Olešnice se tak stala pohraniční obcí.
Roku 1833 měla Olešnice 104 domů a 603 obyvatel
Roku 1861 zasáhl obec velký požár, který zničil 29 domů na náměstí, ale i kostel a radnici
Olešnickým přinášely obživu i řemesla. U Číhalky jsou na svazích Vrchmezí pozůstatky dávné vápenky (vápno se těžilo především pro místní potřebu) a na opačné stráni se zase dobývala železná ruda. V Olešnici také stály dva hamry: horní hamr stával v Horní Olešnici (v místě dnešního stavení čp. 157) a jeho činnost dokládají nálezy strusky v okolí objektu. Tento hamr se specializoval na výrobu hřebíků. Dolní Hamr stával v Dolní Olešnici a byl pravděpodobně jen kovárnou.
Roku 1869 byl v Olešnici postaven pivovar (jeho stavba byla zahájena v srpnu 1869, a již 31. ledna následujícího roku se uskutečnil první slavnostní výstav). Pivovar založil Oskar Migula a fungoval zhruba osm desetiletí. Výroba v něm skončila po 2. světové válce. Zařízení se rozprodalo (většinu odkoupil dobrušský pivovar) a budova sloužila Státnímu statku Smiřice. Stav objektu se však zhoršoval, po revoluci zůstal nevyužitý, až byl v roce 2004 srovnán se zemí.
Památky a turistické zajímavosti:
Centrální částí Olešnice je svažité, téměř čtvercové náměstí. Horní straně náměstí dominuje barokní radnice (navštívit v ní můžeme expozici Utzova mechanického betlému.
Zajímavou stavbou je i objekt tzv. Zámečku (dnes penzion a restaurace), největší budovou na dolní straně náměstí je objekt bývalého hotelu Jirků.
Uprostřed náměstí u poutá naší pozornost kamenná kašna (1819 ??) a dvě pískovcové sochy.
Ve vyvýšené poloze nad náměstím pak stojí farní kostel (kulturní památka), zbudovaný v letech 1702 – 1709(1705). Postavil jej Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice (ten je také autorem kostela v sousedním Sedloňově). Nejedná se však o první duchovní svatostánek v Olešnici. Jeho předchůdcem byl na témže místě stojící dřevěný kostelík z 15. století (1503, další v předhusitských dobách). Kostel musel být po požáru v roce 1863 obnoven.
Zajímavostí je přístup ke kostelu po krytém schodišti (zbudovaném roku 1832). Kostel obklopuje hřbitov s několika starými, umělecky cennými náhrobky.
Na katastru obce nalezneme řadu roubených chalup, dnes sloužících především k rekreaci.
Z Olešnice vychází Naučná stezka po opevnění (slavnostně otevřená 16. dubna 2005). Zhruba 6 kilometrů dlouhá okružní trasa seznamuje na čtyřech zastaveních s objekty lehkého opevnění v prostoru Olešnice a Polomu. Seznámí nás s méně známým typem bunkrů - s lehkým opevněním vzor 36. Tyto objekty se stavěly v době, kdy ještě nebyla utvořena celková koncepce obrany státu před hrozbou vpádu nacistického Německa. Za vzor posloužil pravděpodobně některý z typů pevnůstek na Maginotově linii ve Francii. Jako první byly objekty tohoto typu postaveny právě v oblasti Orlických hor.
Olešnice na prvorepublikové pohlednici:
Doprava, dopravní spojení:
Autobusy Dobruška - Nový Hrádek - Olešnice v Orlických horách, v letní sezóně zastávka cyklobusů (Náchod - Nový Hrádek - Šerlich)
Turistické možnosti:
a) pěší turistické trasy
žlutá: Kutl, hraniční přechod (1,5 km) – Kocioł (2,5 km) – Jerzykowice Małe (3,5 km) – Javornica, kaple (4,5 km) – Polskie Wrota, pod zříceninou hradu Homole (7,5 km)
žlutá: chata Číhalka 3,5 km – Černý kříž, hraniční přechod (4 km) - Kozia Halla (PL) 5 km - Polskie Wrota, pod zříceninou hradu Homole (6,5 km)
červená (Jiráskova horská cesta): Horní Olešnice (0,5 km) – Ostružník (4,5 km) – Vrchmezí (5 km) – Polomský kopec (6 km) – Polomské sedlo (6,5 km) – Bukačka (8,5 km) – Šerlich, Masarykova chata (10 km) – Velká Deštná, srub HS (13,5 km) – Hanička, pevnost, odb. (30 km)
modrá: Horní Olešnice (0,5 km) – V Milířích (1,5 km) – Nad Ruským údolím (4 km) – Pod Sedloňovským vrchem (5,5 km) – Šerlišský mlýn (8 km) – U Šerlišského mlýna (8,5 km) – Nad Národním domem (10 km) – Zákoutí (11,5 km) – Luisino Údolí (13,5 km) – Pod Marušou (14 km) – Pod Jelenkou (16,5 km) – Bedřichovka (20 km)
červená (Jiráskova horská cesta): Rzy, u Zelinkova mlýna (3,5 km) – Dlouhé (4,5 km) – Šibeník (5,5 km) – Nový Hrádek (7 km) – Doly (8 km) – Holubí palouk (10 km) – Údolí Olešenky (12,5 km) – Peklo, Bartoňova útulna (14 km) – Nové Město nad Metují (20 km)
Naučná stezka po lehkém opevnění: vyhlídka do Polska a na Ostaš (1 km) - Stěnka (1,5 km) - Polom, křiž (3 km) - Červený kopec (4,5 km) - Olešnice v Orlických horách, nám. (6 km)
b) cyklotrasy
4326 (zelená): Kutl, státní hranice (2 km)
4035 (silniční) Číhalka (4 km) - Černý kříž, hraniční přechod (4,5 km)
4326 (zelená): V Milířích (1,5 km) - Knížecí cesta (5 km)
22 (silniční): Polom, křiž (2,5 km) - Sedloňov (5 km) - Deštné v Orlických horách (10 km) - Šerlich (16 km) - Neratov (35 km) - ....
4214: (silniční): Polom, křiž (2,5 km) - Skutina, tvrz (3,5 km) - Sněžné, Horalka (5 km) - Rzy, křižovatka na Sněžné (7 km)
22 (silniční): Rzy, U Zelinkova mlýna (2 km) - Dlouhé (3 km) - U Jedle (4 km) - Borová (7 km) - Dobrošov (12 km) - Náchod (20 km)
4035 (silniční): Rzy, U Zelinkova mlýna (2 km) - Rzy, křižovatka na Sněžné (6 km) - Doly, u mostu (7,5 km) - Údolí Olešnky (13 km) - Peklo (15 km)
